Tenhle Maybach je jako smokink posypaný zlatými logy: okázalý, rychlý a absolutně nepřehlédnutelný. Mercedes-Maybach SL680 umí být božsky pohodlný a překvapivě svižný, jen občas prozradí, že pod pozlátkem je pořád „jen“ Mercedes.

Poznámka redakce: Text je připravený k přímému vložení do portálu a neobsahuje žádné odkazy na jiné weby.

Než do tohohle kabrioletu vůbec nastoupíte, napadne vás zvláštní věc: neměl bych si sundat boty? A rovnou si obout hotelové papučky? Protože kombinace „Crystal White“ interiéru, bílého koberce, bílých rohoží, bílé kůže a bílé stropnice působí tak sterilně čistě, že se bojíte i nadechnout, aby vám z pusy nevylítla drobečková katastrofa. Jenže pak obejdete auto, uvidíte kapotu a střechu posetou logy, a dojde vám, že tohle není o jemnosti. Tohle je Maybach ve své nejhlasnější podobě: auto, které se nechce líbit všem, ale chce být vidět všude. A když se vám to zdá přehnané, klidně… protože přesně takhle to bylo zamýšleno.

Bílé jako operační sál: první dojem je luxus, co děsí špínu

Interiér v bílém provedení je ten typ luxusu, který vás donutí přemýšlet, jestli máte čisté ruce a čisté myšlenky. Vypadá to fantasticky na fotkách i naživo, ale současně je to materiálová výzva: „Tak schválně, vydržíš měsíc bez džínového otisku?“ Dojem je okamžitý – otevřete dveře a máte pocit, že jste vstoupili do apartmá, kde se i prach omlouvá. Je to nepraktické, ale okouzlující. A přesně to je Maybach: racionalita stojí venku a kouká dovnitř přes sklo.

  • Bílé koberce, rohože, sedačky a stropnice vytvářejí efekt „hotelového apartmá“.

  • Čistota působí tak výrazně, že člověk má chuť zouvat boty ještě před prahem.

  • Kontrast s agresivním zevnějškem je schválně: uvnitř klid, venku divadlo.

Logo-terapie: když je Maybach všude, i tam, kde by stačilo „jen jednou“

Zevnějšek je postavený na okázalosti a je to vidět… hlavně proto, že to na vás křičí. Kapota může mít volitelný „logo balíček“ za 6 500 dolarů, který přidá pixlovaný vzor s Maybach motivy, a lidé se vás budou ptát, jestli jste si to „nechal/a udělat na zakázku“. Přiznám se: kdyby to byly moje peníze, volil bych méně razítek a víc elegance. Některé Maybach znaky ale stejně neodstraníte – například na látkové střeše a v masce – a tím se z toho stává podpis, který buď milujete, nebo se mu vyhnete obloukem. Je to trochu jako Louis Vuitton kabelka: část lidí řekne „přepálené“, část řekne „ano, prosím“.

Dialog u stojanu na benzínce (zjednodušeně, ale bolestně přesně):
Čtenář: „To sis fakt nechal potisknout kapotu logama?“
Radek: „Ne, ale kdyby jo, tvrdil bych, že je to umění. A pak bych rychle odjel.“
Čtenář: „No… je toho nějak moc.“
Radek: „Přesně. A přesto se na to nemůžeš přestat dívat.“

  • Volitelný „logo“ paket na kapotu stojí 6 500 dolarů a jde vynechat.

  • Loga na střeše a masce se odstranit nedají, jsou součástí identity verze.

  • Efekt je schválně polarizující: pozornost je zaručená, decentnost ne.

Kabina: atmosféra skvělá, pár detailů ale zní jako plastová facka

Jakmile sedíte za volantem, přestanete řešit kapotu – prostě ji nevidíte. A najednou je z toho báječné místo: měkká kůže, Alcantara na stropě, dřevo-kůže volant a ambientní osvětlení s jemným „noční klub, ale pro slušné“. Když je chladno, systém Airscarf fouká teplý vzduch na krk z hlavové opěrky, takže se můžete tvářit filmově i v lednu. Jenže pak sáhnete na páčku blinkru a zjistíte, že je to ten samý plastový díl jako v běžných mercedesech. Tam je to v pohodě. Tady to působí, jako když vám v pětihvězdičkovém hotelu přinesou příbor z fastfoodu.

  • Ambientní osvětlení vytváří luxusní atmosféru hlavně v noci a se staženou střechou.

  • Airscarf ohřívá krk proudem teplého vzduchu z opěrky, když je venku zima.

  • Plastová páčka směrovek a několik „standardních“ prvků působí v Maybachu levněji, než by měly.

Technika na palubě: skvělé audio, šikovný displej, ale ty posuvníky… ach jo

Ve výbavě je prémiové audio Burmester s podporou Dolby Atmos a tohle je přesně ten typ systému, který vám dovolí říct: „Nejedu, já vystupuju z koncertu.“ Hraje živě a čistě, a je jedno, jestli máte střechu nahoře nebo dole. Centrální displej má 11,9 palce a obecně funguje dobře; navíc se umí naklopit, aby se snížily odlesky při jízdě s otevřenou střechou. Jenže dole na obrazovce je sada posuvných ovladačů včetně hlasitosti, a to je ergonomický kompromis, který člověka dráždí pokaždé, když si chce přidat rádio o dva dílky. Maybach má být klid. Posuvník je malý stres.

  • Burmester s Dolby Atmos zní přesvědčivě i při jízdě „top down“.

  • 11,9" displej je naklápěcí, aby šel číst i na slunci bez střechy.

  • Dotykové posuvníky (hlavně hlasitost) jsou otravné řešení v autě za tyhle peníze.

V8 v županu: rychlé to je, ale nikdy vás to nepopadne pod krkem

Pod kapotou je 4,0litrový twin-turbo V8 s výkonem 577 koní a 590 lb-ft, spojený s devítistupňovým automatem a pohonem všech kol. Síly je dost, jen je podávaná s noblesou – žádné „trhnutí krku“, spíš hladký, postupný nástup, jako když vám v restauraci dolévají víno tak tiše, že si toho všimnete až po třetí sklence. Přitlačíte a auto zrychlí ochotně, ale pořád zůstane klidné, civilizované, bez sportovní hysterie. Proti ostré variantě od Mercedes-AMG, která se může chlubit výkonem přes 800 koní, tohle nepůsobí jako zbraň – spíš jako velmi rychlý salon. A to je správně, protože Maybach není o tom, že vyhrajete sprint na semaforu. Je o tom, že u něj budete vypadat, jako byste sprint vyhráli už dávno v životě.

  • V8 4.0 twin-turbo má 577 hp a 590 lb-ft, síly je víc než dost.

  • Devítistupňový automat řadí hladce a s důrazem na kultivovanost.

  • Charakter je spíš „luxusní křižník“ než ostrý sportovní kabriolet.

Podvozek a režimy: Maybach mód je jako přepnout svět do tichého režimu

Mercedes-Benz SL má sportovní geny, ale Maybach z nich udělal měkký polštář. U téhle verze se podle testu upravilo odpružení: vpředu měkčí pružiny o 25 %, vzadu o 22 %, aby to odpovídalo „pohodlí na prvním místě“. V exkluzivním Maybach režimu je to ještě jemnější – plyn, řízení i reakce jsou utlumené víc než v Comfortu, takže auto působí uklidňujícím dojmem i na rozbitější silnici. Přesto se nezhroutí, když přijde zatáčkovitá okreska. Na kvalitním asfaltu umí být zábavné, jen vás nikdy nebude hecovat, ať jedete „ještě víc na krev“. V tom je jeho kouzlo: tohle auto je šarmantní i ve chvíli, kdy spěchá.

  • Pružiny jsou změkčené: 25 % vpředu a 22 % vzadu oproti standardu.

  • Maybach režim dělá z jízdy ještě klidnější zážitek než Comfort.

  • I tak se auto neztratí na klikatých cestách, jen zůstává „relaxované“.

Čísla z testu: rychlost je reálná, ale hlavní trik je, jak snadno k ní dojdete

Papírově to není žádná ostuda, spíš naopak. Zrychlení 0–60 mph za 3,6 s je na komfortně laděný kabriolet výborné, čtvrt míle za 11,8 s při 122,5 mph taky. Brzdění 60–0 mph na 105 stop ukazuje, že to není jen pozlátko; umí se zastavit, když je třeba. Boční zrychlení 1,02 g a „figure-eight“ 23,1 s s průměrem 0,88 g napovídá, že podvozek a gumy nejsou jen pro parádu. Obutí tvoří Pirelli P Zero, a to je přesně ten typ pneumatik, který umí podržet, když se rozhodnete být na chvíli méně Maybach a více „řidič“.

  • 0–60 mph: 3,6 s; čtvrt míle: 11,8 s @ 122,5 mph.

  • Brzdění 60–0 mph: 105 ft; boční zrychlení: 1,02 g.

  • Figure-eight: 23,1 s @ 0,88 g (průměr), na Pirelli P Zero.

Cena a konkurence: drahé? Ano. Mimo realitu? U těchhle aut je to vlastně standard

Cena v testované konfiguraci 233 850 dolarů je suma, která normálnímu člověku způsobí tik v oku. Základ je 227 350 dolarů, a to je pořád „jen“ vstupenka do klubu, kde se slovo „rozpočet“ vyslovuje šeptem. Když se ptáte, jestli je to „hodně“, odpověď je samozřejmě ano – ale pak se podíváte na konkurenci: Aston Martin DB12 Volante startuje na 269 000 dolarech a Bentley Continental GTC se pohybuje nad 300 000 dolary. A najednou Maybach vypadá skoro… pragmaticky. Jenže má i slabinu: překvapivě omezené možnosti individualizace a pár materiálů, které nepůsobí tak výjimečně, jak by cenovka naznačovala. Takže to celé stojí na jediné otázce: chcete být nenápadně bohatí, nebo okázale slavní? Tenhle Maybach si vybral druhou možnost.

  • Cena: 227 350 $ základ, 233 850 $ jako testovaný vůz.

  • Konkurenti startují výš: DB12 Volante od 269 000 $, Continental GTC přes 300 000 $.

  • Nevýhody: omezená individualizace, pár „obyčejných“ dílů a přebytek log.

Některá auta vás udělají šťastnými tím, jak řídíte. Tohle vás udělá šťastnými tím, jak vás ostatní vidí. Je to rozdíl mezi „mám radost z podvozku“ a „mám radost z toho, že se někdo otáčí“. Maybach SL680 je postavený jako událost: přijdete, kliknou kliky, rozsvítí se světelná show, a vy máte pocit, že jste právě vstoupili na premiéru filmu, i když jedete jen pro kafe. Ano, logo-mánie je chvílemi únavná a ano, pár plastových detailů by v autě za tyhle peníze být nemělo. Jenže jakmile stáhnete střechu, pustíte hudbu a necháte V8 jen tiše pracovat, začnete chápat, co tím Maybach myslí: pohodlí jako hlavní náboženství. Sportovní ambice tu nejsou zakázané, jen jsou zkrocené a učesané. A pokud se ptáte, jestli to stojí za ty peníze… odpověď je jednoduchá: pokud chcete auto, které z vás udělá „někoho“ ještě dřív, než otočíte klíčkem, pak ano. Pokud chcete hlavně řídit, kupte něco ostřejšího a zbytek utratíte za benzín a pneumatiky. Tohle je kabriolet pro lidi, kteří chtějí mít pocit výjimečnosti i při stání na červené. A upřímně? V tom je dokonale upřímný.