Grand tourer je jako dobře střižený kabát: rychlý, pohodlný a vždycky vypadá správně. Tady je osm kousků, které kombinují výkon, styl a schopnost dojet daleko bez toho, abyste po 200 km vypadali jako po boxu s MMA.

Grand tourer… to slovní spojení zní jako pozvánka na cestu, kde se hranice států mění rychleji než playlist. Ano, z bodu A do bodu B vás dostane i dodávka s rohlíky. Jenže GT vás tam dostane tak, že vystoupíte odpočatí, ne zlomení jako levná kancelářská židle. Správné GT musí umět tři věci: být rychlé (aby to nebyla nuda), pohodlné (abyste nemuseli po cestě měnit páteř) a schopné zatáček (protože ty nejlepší silnice nejsou rovné). A hlavně – tohle není rodinný autobus. Dveře mají být dvě a zadní „sedadla“ slouží většinou jako luxusní odkladiště kabátů, ne jako trvalé bydliště pro dospělého člověka.

Co dělá GT opravdovým GT: rychlost, komfort a silnice, která se kroutí

Největší omyl moderní doby je myslet si, že „sportovní“ automaticky znamená „tvrdý“ a „nepohodlný“. GT je přesný opak tohohle pubertálního přemachrování. Potřebujete auto, které umí letět po dálnici jako šíp, ale když sjede na okresku, nezačne se chovat jako rozzuřená koza na ledě. A pak je tu elegance: GT má být kupé s pevnou střechou, protože kabriolet je hezký… ale pořád je to kabriolet. A pravé GT má vypadat jako něco, co byste zaparkovali u hotelu, aniž byste museli vysvětlovat, proč to vypadá jako tuning z parkoviště u hypermarketu.

  • Dvě dveře a pevná střecha: styl a tuhost, žádné kompromisní „rodinné kupé“.

  • Komfort pro dlouhé trasy: sedadla, odhlučnění a podvozek, co vás nezničí.

  • Řidičská schopnost: ne závodní hysterie, ale jistota a lehkost na zatáčkách.

Best Overall: Bentley Continental GT jako moderní ikona dálniční aristokracie

Tohle je definice „grand tourer“ v kožených rukavicích. Continental GT se popisuje jako auto, které v roce 2002 pomohlo znovu nastartovat značku Bentley do nové éry pod Volkswagen Group. Má design, který je prý skoro nadčasový – a to je přesně to, co chcete: aby auto nevypadalo za pět let jako starý telefon. U pohonu se v textu mluví o tom, že legendární W-12 už je pryč a hlavní roli přebírá plug-in hybridní twin-turbo V8 s velmi vysokým výkonem. Současně se ale v uvedených specifikacích zmiňuje i dřívější W-12 varianta (což jen ukazuje, jak dramaticky se tenhle svět mění).

  • Nadčasový styl: změny evolucí, ne revolucí, takže to nestárne přes noc.

  • Luxusní interiér: velké GT má být místo, kde chcete být hodiny.

  • Výkonová autorita: má to působit suverénně, ne nervózně.

Best Looking: Aston Martin DB12 a kouzlo „nového jména, starší kořeny“

Tady je to o designu, který umí být elegantní a současně agresivní – jako smoking s boxerskými rukavicemi. V textu se vysvětluje, že DB12 je do jisté míry rozsáhlý facelift modelu, který byl na trhu delší dobu, ale změny mají být dost velké na nové jméno. Interiér má projít výraznou modernizací, včetně dlouho očekávaného dotykového infotainmentu, a jediný motor má být V8 původem od Mercedes-AMG, který výkonově překonává to, co dřív nabízely některé dvanáctiválce. Výsledkem má být GT, které se líbí ještě dřív, než otočíte klíčkem – a pak už jen přidáte plyn a necháte svět, ať se dívá.

  • Nová tvář: ostřejší exteriér, aby to nepůsobilo jako „jen další generace“.

  • Modernější kabina: důraz na kvalitnější materiály a aktuální elektroniku.

  • V8 charakter: výkon bez nostalgie po V-12, alespoň podle uváděných parametrů.

Best Interior: Lexus LC a kabina, která vypadá jako koncept, co utekl do výroby

Většina aut cestou z konceptu do výroby zhubne, zjednoduší se a začne se tvářit, že „to tak mělo být“. Tady ne. LC se popisuje jako věrný přepis původní designerské studie a pořád umí přitahovat pozornost na úrovni exotičtějších značek – protože proporce a detaily jsou prostě výstavní. Zároveň je to cestovní auto: sedadla pro dlouhé štreky, kokpit zaměřený na řidiče a (důležité!) modernizace, která měla vyřešit dříve kritizované ovládání infotainmentu přechodem na dotykové řešení. U motorů se vyzdvihuje atmosférický V8 jako volba pro nadšence a hybrid jako možnost pro ty, co chtějí dojezd jako námořní tanker.

  • Design kabiny: působí jako umělecký předmět, ale dá se v něm žít.

  • Komfort na dlouho: GT má unést den za volantem bez stížností těla.

  • Volby pohonu: atmosférický V8 vs. hybrid s důrazem na cestování.

Best Powertrain Options: Maserati GranTurismo jako švédský stůl pro benzínové i elektrické svědomí

Dnešní doba vás často nutí vybrat si ideologii: buď benzín, nebo elektřina, a žádné „ale“. Tady se podle textu líbí, že GranTurismo nabízí obě cesty: spalovací verze s twin-turbo V6 (zmiňuje se příbuznost s Maserati MC20) a vedle toho elektrická varianta Folgore se třemi elektromotory a velmi silnými parametry. To je přesně GT přístup: ať máte jakýkoli vkus, pořád dostanete styl a čtyřmístnou použitelnost (byť „téměř pohodlně“). Je to řešení pro lidi, kteří nechtějí čekat na budoucnost – chtějí ji mít na výběr hned.

  • Dvě filosofie: spalovací V6 i elektrická Folgore v jedné modelové řadě.

  • Čtyři místa: praktické „GT plus“, i když zadek je pořád spíš pro příležitosti.

  • Charakter značky: italský styl jako základ, ať pálíte nebo nabíjíte.

Best Sports Car Alternative: Mercedes-AMG GT když chcete GT, ale pořád se ráno budíte s chutí „trochu zazlobit“

Někomu GT přijde moc uhlazené. Chce pohodlí, ale nechce se vzdát pocitu, že auto má bicepsy. Druhá generace AMG GT se popisuje jako evoluce, která je delší, širší, uvnitř prostornější – ale u špičkové plug-in hybridní verze prý kufr trpí kvůli technice. Odměnou je ovšem brutální kombinovaný výkon (v textu se uvádí 805 koní a čtyřkolka jako standard napříč řadou). Tohle je GT pro lidi, kteří chtějí dojet daleko… ale u toho se občas tvářit, že jedou na startovní rošt.

  • Plug-in hybridní vrchol: extrémní výkon, ale kompromisy v zavazadelníku.

  • Širší a dospělejší auto: stále svalnaté, jen už nepůsobí „staré“.

  • AWD standard: jistota v reálném světě, ne jen na suché trati.

Best Value: BMW 8 Series aneb „pod šesticifernou hranicí a pořád jako pán“

Slovo „hodnota“ u GT zní skoro jako vtip, ale tady to dává smysl: za méně než šest cifer má nabídnout luxusní kabinu, pohodlí a vzhled, který vypadá rychle už na parkovišti. Zmiňuje se i šestiválcová verze, která umí slušnou dynamiku a přitom rozumnější dálniční spotřebu – což je přesně GT logika: výkon ano, ale ne za cenu toho, že budete tankovat častěji než telefon nabíjet. A i top verze M8 Competition se líčí jako „dobrá hodnota“, protože nabízí téměř supersportovní tempo a zároveň pořád funguje jako velké cestovní kupé. Jen se naznačuje, že budoucnost modelu může být omezená, takže kdo chce, neměl by to odkládat.

  • Vstupní cena: relativně „nízko“ na GT poměry, ale pořád s luxusem.

  • Výkon i efektivita: šestiválec jako smysluplné dálniční řešení.

  • M8 charakter: možnost přesměrovat sílu dozadu a užít si trochu divočiny.

Most Luxurious: Rolls-Royce Spectre když chcete GT, které vás po cestě spíš léčí než unaví

Elektrika se pro Rolls-Royce hodí skoro děsivě přirozeně: ticho, hladkost, klid – přesně to, co tahle značka prodává už sto let. Spectre je popisován jako první elektrický Rolls, který nechce dělat revoluci mezi tradičními zákazníky, jen pokračovat v tom, co značka vždycky dělala, jen bez výfuku. Zmiňuje se luxusní, řemeslně působící interiér, kde mají obrazovky menší roli než materiály a práce rukou. Ano, váží to jako menší asteroid a prý to nebude rekordman v dojezdu, ale zároveň se uvádí rychlé nabíjení a komfort, který vás po dlouhé trase nechá v lepším stavu než před ní.

  • EV klid: ticho a hladkost, která k Rolls-Royce sedí jako koruna na hlavu.

  • Interiér řemesla: důraz na materiály, ne na digitální cirkus.

  • Cestování bez pumpy: rychlé nabíjení jako moderní alternativa k tankování.

Best Debut: Ferrari Amalfi jako „nový“ vůz, který si údajně opravuje to, co bylo špatně

Tady je to popsáno jako čerstvá premiéra, která má napravit slabiny předchozího modelu Ferrari Roma. V textu se zdůrazňuje změna přídě (odstranění kontroverzní masky) a návrat fyzických tlačítek místo haptických, což je trend, který si zaslouží potlesk a fanfáry. Pod kapotou se uvádí twin-turbo V8 s výkonem přes 600 koní, osmistupňová dvouspojka a parametry, které vypadají jako GT splněný sen. Zároveň se to rámuje jako něco, co by jiní nazvali „facelift“, ale Ferrari by to prý tak nikdy nepojmenovalo – a upřímně, to je docela Ferrari.

Dialog z hospodského stolu:
Čtenář: „Raku, vážně potřebuju GT z Maranella, abych dojel na víkend?“
Radek: „Nepotřebuješ. Ale budeš chtít. To je rozdíl.“
Čtenář: „A ta tlačítka… to jako fakt?“
Radek: „Podle popisu ano. Až se do aut vrátí normální tlačítka, budu první, kdo si dá přípitek na ergonomii.“

  • Úpravy vzhledu: snaha odstranit kontroverzní prvky a působit čistěji.

  • Návrat fyzických ovladačů: méně haptiky, víc skutečného dotyku.

  • V8 a dvouspojka: výkonové GT parametry v moderním balení.

A teď si to celé zarámujme, než vám mozek uteče k SUV a začnete si zase lhát, že „to je praktičtější“. Grand tourery jsou nejlepší kompromis automobilového světa – a to říkám jako člověk, který má rád extrémy. GT vám dá rychlost, ale neznásilní vás tvrdostí. Dá vám komfort, ale neudělá z vás řidičského důchodce. Dá vám styl, který funguje na dálnici i před hotelem, bez toho, aby to vypadalo jako cosplay závodního auta.
Jasně, nabídka už není tak bohatá jako kdysi a některé slavné značky se z GT světa stáhly, protože dnes se prodává hlavně „vysoké a hranaté“. Ale právě proto mají zbývající GT větší kouzlo: jsou to stroje pro ty, kdo ještě věří na cestu, ne jen na cíl.
A jestli se ptáte, které z nich je „nejlepší“, odpověď je nudná: záleží na vás. Chcete absolutní aristokracii? Vezmete Bentley. Chcete designovou přitažlivost? DB12. Chcete kabinu, která vypadá jako koncept? Lexus. Chcete volbu pohonu bez ideologické hádky? Maserati. Chcete GT, co umí i zlobit? AMG GT. Chcete nejlepší „za rozumné peníze“? BMW. Chcete luxus, co vás po cestě pohladí? Rolls. A chcete novinku s dramatem a návratem tlačítek? Ten poslední debut je přesně tohle téma.
Hlavní je jediné: GT se nekupuje hlavou. GT se kupuje tím zvláštním pocitem, že potřebujete „auto na cestu“, i když ve skutečnosti jedete nejčastěji jen do práce. A víte co? To je v pořádku. Protože život je krátký a silnice jsou dlouhé. A někdo je musí projíždět stylově.